V Bandungu je právě neděle 5.záři, 4:34  


Vystudovala v Praze žurnalistiku a mediální studia. Její studentský život padl za oběť práci v redakcích různých médií. Po promoci byla copywriterkou mezinárodní reklamní agentury, ale záhy jí došlo, že na dělání na důchod času dost a teď si konečně něco užijem. Vzdala se perspektivní práce, bytu i majetku a odjela se na vlastní oči podívat, jak kvete bambus a na čem rostou ananasy.

Dosud cestovala pouze po Evropě, zemí jejího srdce se stalo Rumunsko. Rok žila v Anglii, což byla doba právě nutná k poznání, že příště bude lepší vyrazit na východ.

Z oblasti cestování jste mohli číst její reportáže pro geografický časopis Koktejl a online reportáže na serveru ikoktejl.cz. Její články na provokativní společenská témata zvedaly ze židle např. čtenáře internetového magazínu Pauza a anarcho-feministického časopisu Přímá cesta.

Zajímá ji četba, tai chi a feminismus. V Bandungu se hodlá nechat zasvětit do jógy a stát se překladatelkou z indonéštiny a čínštiny (je to challenge!;)


Studuje doktorandský program na ČVUT, v jehož rámci byl vyslán na Institut of Technology v indonéském Bandungu. Před příjezdem na Jávu pobýval na dvouapůldvouměsíční stáži na National University of Singapore.

Sotva dostal pas, zmizel každé léto někde v Asii. Cestoval po Turecku, Íránu, Pákistánu, Afghánistánu, Indii, Bangladéši, Thajsku, Kambodži, Laosu, Číně. Byl na dovolené v Malajsii. V Barmě strávil dva měsíce jako mnich studiem v tamních buddhistických klášterech.

Jeho cesty po Íránu a Barmě popisují reportáže v časopise Koktejl. S kolegou cestovatelem Janem Tilingerem o nich uspořádali také sérii přednášek s promítáním diapozitivů.

Kromě cestování se věnuje fotografii. S Janem Tilingerem je autorem dvou rozsáhlých výstav fotografií Írán bez čádoru a Toulky jihovýchodní Asií, které byly k vidění mj. ve Františkánském klášteře v Praze, v brněnské Moravské galerii, ve Slovenské národní galerii, na radnici v Telči, na vodním hradě Švihově. Samostatně prezentoval několik menších výstav přibližujících kulturu Bangladéše, Laosu, Kambodže a Indie.

Ve volném čase se zabývá studiem náboženství, jedenáct let cvičil kung fu. Nyní se hodlá vrhnout na sundánské bojové umění (Sundánci - etnikum žijící v oblasti Bandungu) a stát se indonéským zlatokopem.

©copyright 2004 edit