|
Vystudovala v Praze žurnalistiku a mediální studia.
Její studentský život padl za oběť práci v redakcích různých médií. Po promoci byla copywriterkou mezinárodní
reklamní agentury, ale záhy jí došlo, že na dělání na důchod času dost a teď si konečně něco užijem. Vzdala
se perspektivní práce, bytu i majetku a odjela se na vlastní oči podívat, jak kvete bambus a na čem rostou
ananasy.
Dosud cestovala pouze po Evropě, zemí jejího srdce se stalo Rumunsko. Rok žila v Anglii, což byla doba právě
nutná k poznání, že příště bude lepší vyrazit na východ.
Z oblasti cestování jste mohli číst její reportáže pro geografický časopis Koktejl a online reportáže
na serveru
ikoktejl.cz. Její články na provokativní společenská témata zvedaly ze židle např. čtenáře
internetového magazínu Pauza a anarcho-feministického časopisu Přímá cesta.
Zajímá ji četba, tai chi a feminismus. V Bandungu se hodlá nechat zasvětit do jógy a stát se
překladatelkou z indonéštiny a čínštiny (je to challenge!;)
|
|
Studuje doktorandský program na ČVUT,
v jehož rámci byl vyslán na Institut of Technology v indonéském Bandungu. Před příjezdem na Jávu
pobýval na dvouapůldvouměsíční stáži na National University of Singapore.
Sotva dostal pas, zmizel každé léto někde v Asii. Cestoval po Turecku, Íránu, Pákistánu,
Afghánistánu, Indii, Bangladéši, Thajsku, Kambodži, Laosu, Číně. Byl na dovolené v Malajsii.
V Barmě strávil dva měsíce jako mnich studiem v tamních buddhistických klášterech.
Jeho cesty po Íránu a Barmě popisují reportáže v časopise Koktejl. S kolegou cestovatelem
Janem Tilingerem o nich uspořádali také sérii přednášek s promítáním diapozitivů.
Kromě cestování se věnuje fotografii. S Janem Tilingerem je autorem dvou rozsáhlých výstav
fotografií Írán bez čádoru a Toulky jihovýchodní Asií, které byly k vidění mj. ve Františkánském
klášteře v Praze, v brněnské Moravské galerii, ve Slovenské národní galerii, na radnici v Telči,
na vodním hradě Švihově. Samostatně prezentoval několik menších výstav přibližujících kulturu
Bangladéše, Laosu, Kambodže a Indie.
Ve volném čase se zabývá studiem náboženství, jedenáct let cvičil kung fu. Nyní se hodlá vrhnout
na sundánské bojové umění (Sundánci - etnikum žijící v oblasti Bandungu) a stát se indonéským
zlatokopem.
|